Karel Svoboda a muzikál
V neděli 28. 1. 2007 zemřel ve věku 68 let skladatel Karel Svoboda. Jeden z nejúspěšnějších českých skladatelů pravděpodobně spáchal sebevraždu na zahradě své vily v Jevanech. Hned další den Česká televize odvysílala dokument o Svobodovi z cyklu Galerie Elity Národa z roku 2001.
Karel Svoboda se narodil 19. 12. 1938 v Praze, vystudoval stomatologii, ale záhy se začal věnovat hudbě. V 60. letech skládal a hrál na klavír pro skupinu Mefisto, poté komponoval scénickou hudbu pro Laternu Magiku a divadlo Rokoko, následně i pro film (Tři oříšky pro Popelku, Z pekla štěstí, Milenci a vrazi) a televizní seriály (Návštěvníci, Létající Čestmír, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky, Rodinná pouta), v oblasti populární hudby psal pro Karla Gotta, Jiřího Korna, Martu Kubišovou, Hanu Zagorovou, Daniela Hůlku a další. Jeho písně jsou ověnčeny cenami nejen tuzemskými (diamantová deska za více než deset miliónů prodaných zvukových kopií s jeho hudbou), ale i mnohými zahraničními (pět zlatých desek německé firmy Polydor, ceny z hudebních festivalů v Tokiu, Rio de Janeiru, Cannes).
Významnou částí Svobodovy tvorby jsou muzikály. Již v 70. letech složil hudbu k filmovému muzikálu Noc na Karlštejně, který se od roku 2004 dočkal i divadelního provedení v HdK v Praze. V 90. letech se Svoboda k muzikálům vrátil a hned jeho první divadelní muzikál Dracula se stal nejnavštěvovanějším českým muzikálem, když ho v Kongresovém centru v Praze mezi 13. 10. 1995 a 5. 6. 1998 shlédlo během 916 představení více než 2,5 miliónů diváků (po krátkou dobu byl zde uváděn i v anglické verzi). Do tisícovky to Dracula nedotáhl nikoli vinou diváckého nezájmu, ale kvůli rekonstrukci Kongresového centra před summitem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V lehce novém hávu, s původními i novými protagonisty se Dracula představil na obnovené premiéře 27. 3. 2003 opět v Kongresovém centru, bohužel se hrál pouze do konce června 2003.
Dracula však slavil úspěchy také na mezinárodním kolbišti. Nejdříve zamířil na Slovensko (na podzim 1998 a na jaře 1999 se hrál v Bratislavě, od září do prosince 1999 a na jaře 2000 v Prešově), zato druhá zastávka byla opravdu exotická. Na podzim 1998 a v létě 2000 byl uváděn v jihokorejském Soulu. Do Evropy se vrátil v roce 2002, kdy byl uváděn v Moskvě, v roce 2004 v polské Gdyni, švýcarské Basileji a německém Tecklenburgu.
Mezitím slavil v Praze úspěchy Svobodův další muzikál, který vytvořil stejně jako Draculu ve spolupráci se Zdeňkem Borovcem a Richardem Hesem, Monte Cristo. Ten sice nedosáhl divácké přízně Draculovy, ale 444 repríz během dvou let (přesně od 13. 12. 2000 do 21. 12. 2002) je i tak úctyhodné číslo.
Posledním Svobodovým muzikálem je Golem, jehož stihl napsat za pouhopouhých půl roku. Divadlo Hybernia, které jej již dva měsíce uvádí, připravuje smuteční výzdobu na čtvrteční představení. Než na scénu nastoupí herci, připomenou Svobodovu osobnost další tvůrci muzikálu; památku skladatele poté všichni uctí minutou ticha.
Pohřeb se bude konat 6. 2. ve 14 h v pražském krematoriu ve Strašnicích. Krematorium bude veřejně přístupné veřejnosti.
Upřímnou soustrast vyjadřují všichni členové Musicalnetu
Fotografie Michal Škvor, text Antonín Krása
Komentáře
Přehled komentářů
dracula bol bez chyby daniel hulka sa mi ako knieza velmi pacil teda mne sa viac nez len pacil odka zte mu to
Bolest a úleva v jedné osobě
(Veronika Městková, 4. 5. 2007 15:07)
Karel Svoboda byl pro mně vynikajícím skladatelem a umělcem. Svou muzikalitouou mi daroval krásné prožitky.
Též polibky od přírodní krásy v našem světě.
Když jsem slyšela jeho tóny v ušních bubínkách v tu chvíli se mé srdce pohnulo, píchlo mě cosi zvláštního u duše a u žaludku.
Co to bylo?
Smutek? Zášť, krása, smích?
Nevím, neodvažuji se hádat, ale vím z celého mého blitkého srdce vím ,že jsem byla šťasná, a moc!
Proč? V jeho písních bylo něco zakleto. Zakleto jako by něco kouzelného. A však kouzla nejsou vždy krásná. Dokážou být také krutá.
Když člověk má talent a přitom cit k muzikálnímu umění, vznikají spoustu nádherných děl a melodií,oper i muzikálů, komedií a tragédií.
Karel Svoboda do nich dal kus, ne kousek, ale ohromný kus ze sebe, vyplývá z toho jaký to byl člověk. A my to víme!!
Cítím a ctím jeho hudbu jako vzduch v atmosféře. Bez něhož bych zemřela a byla bych zakleta v hrobním zátiší.
Slyším zvuky-ano slyším, jaké štěstí. Vnímám lásku, zášť, ...
To jest mi dává muzika.
Divím se a nepřestávám jak kuličky v linkách dokážou mít takovou sílu. Zničující sílu, sopečnou sílu, mořskou sílu.
Moje hlava se zamýšlí nad různými věcmi. Zpěv ptáků, hukot řeky, šum lesa ... smog města, laciné špetky rozumného pojetí lidí, krása ohavnosti ...
Ach, jaká to je nádhera. Vitalita je v mém těle, síla kolonizující v mé krvi mě vyživuje jako smějící se matka na novorozeně. Jak nádherné.
Hudba vyměšující silný zvuk bubnů, tenký hlásek píšťal, drnkající kytary ... to vše ... a ještě více..
... slyšel a ctil Karel Svoboda ... a já ctím jeho ..
Městková Veronika
MestkovaVerca@seznam.cz
dracula
(anastasia, 21. 7. 2008 16:03)